Zimní zahrada zvětší dům

V zimní zahradě léto nikdy nekončí. Při vhodném výběru rostlin a náležité péče nebudete mít o pěknou podívanou nouzi. Venku padá sníh a vy jste v tropech.

Zimní zahrada nemusí vyjít na moc peněz. To hlavní, co vám přinese, je celoroční kontakt s okolní přírodou, která začíná hned vedle vašeho domu. Díky zimní zahradě si můžete prodloužit sezónu, kdy sedíte „venku“. Zimní zahrady bývají místem pro sauny nebo vířivky. Teď v době domácích kanceláří jsou v nich často umístěny pracovny. Zimní zahrada tak může zásadně rozšířit váš dům.
Nejzákladnější dělení zimních zahrad je na celoroční a sezonní. Celoroční se obvykle dají vytápět, zatímco sezonní zůstávají nevytápěné. V závislosti na typu zimní zahrady se často volí materiál, z nějž je postavena. Nabídka konstrukcí ze dřeva, hliníku, umělých hnojiv nebo oceli je velmi široká. Pokud se pro stavbu zimní zahrady teprve rozhodujete, měli byste si nejdřív promyslet, co od výsledné stavby vlastně očekáváte. Velkým přínosem určitě bude, když si promluvíte s někým, kdo zimní zahradu už užívá a může vám poskytnout důležité informace. Většina majitelů vám doporučí: Pořiďte si určitě větší zimní zahradu. Velikost má totiž zásadní vliv na klima celého prostoru. Příjemněji je ve větší a především vyšší zimní zahradě, protože vzduch se shora dolů neohřívá tak rychle. Také rostliny se cítí lépe, mají-li větší odstupy. Škůdci se nemohou tak rychle šířit.

Výběr materiálu

Nejnáročnější na údržby jsou zimní zahrady dřevěné. Proč? Dřevo je náchylné na plísně a je potřeba ho po každé zimní sezoně ošetřit vhodnými nátěry. Nejdéle vydrží hliník, stačí ho pravidelně čistit a kontrolovat. U všech zimních zahrad počítejte s pravidelným mytím skel i čištěním okapových žlabů.

Světelné podmínky

Při výběru rostlin byste měli brát v úvahu množství světla, které závisí na způsobu prosklení zimní zahrady. Jednoznačně platí: čím jednodušší sklo, tím více světla využitelného pro rostliny jím prochází. Skla s ochrannou vrstvou proti slunečnímu záření nebo proti únikům tepla zachycují poměrně vysoký podíl světelných paprsků.

Nároky na teplo

Dalším důležitým kritériem je teplota během zimy. Pokud zde budete mít rostliny pocházející z oblasti Středozemního moře, počítejte s tím, že potřebují od listopadu do února projít chladnou fází, kdy teploty klesnou pod 10°C. Jsou-li rostliny vystaveny vyšším teplotám, jsou potom snadnější kořistí pro škůdce, urychluje se rašení a rostlina vstupuje do následující sezony oslabena. Tropické rostliny (např. ibišky a fíkovníky) vyžadují naopak stálou teplotu kolem 20°C. V tropické zimní zahradě jsou častým problémem škůdci, protože se v teple rychle rozmnožují.

Požadavky na prostor

Tropické zimní zahrady, kde bujná zeleň připomíná džungli, jsou sice zajímavé, ale vyznačují se náročnější péčí než zimní zahrady s menším počtem samostatně rostoucích rostlin. Čím více vody rostliny odpařují, tím vyšší je vzdušná vlhkost prostoru zimní zahrady. Ta se sráží na skleněných nebo plastových tabulích. Mají-li rostliny mezi sebou dostatek místa, dá se lépe udržovat čistota prosklených prvků i podlahy. Vám potom zbývá více času pohodlně se natáhnout do křesla a užívat si paprsků zimního slunce.